pátek 1. ledna 2016

PF 2016

Všem svým milým čtenářům, ať už pravidelným, příležitostným nebo náhodným, přeji všechno nejlepší do nového roku 2016, hlavně hodně štěstí, zdraví, lásky a pokoje. Hodně Božího požehnání, hodně úspěchu a taky nějaký ten malý smutek, abychom nezapomněli, že dny radosti a pokoje nejsou samozřejmé. Vám i sobě také přeji, abychom si dokázali uvědomit a užít přítomný okamžik. Čas totiž letí jako voda a než se nadějeme, budeme zase o rok starší.

Co přinesl rok 2015? Světem otřásá válka v Sýrii, boj proti Islámskému státu a s tím vším spojená migrační krize. Nechci to tu moc rozebírat, nemá to smysl. O tom, že podporuji syrského prezidenta Asada, jsem už kdysi dávno psal a příliš se na tom nezměnilo. Skutečnost je taková, že kdyby nebyl Asadův režim za podpory cizích mocností destabilizován, nebyla by válka, nebyl by Islámský stát a nebyla by ani migrační krize. Lidé v Sýrii by sice dál žili v prostředí omezené svobody, ale žili by a časem by postupnými změnami k demokratizaci došlo. No nic...

 Ilustrační foto (Autor: Sally Mahoney v licenci CC)

Jaký byl rok 2015 pro mě? Ještě pracovnější než obvykle. V rámci zaměstnání jsem se podíval na několik zajímavých míst (1 2 3 4 5) a postupně získávám další a další zkušenosti. Stále mě to baví. Vzkřísil jsem proto svoje doktorské studium, změnil téma a školitele a buším do toho, co to dá. Chci být opravdu dobrý v tom, co dělám. Mimo zaměstnání jsem většinu roku strávil prací na rekonstrukci svého bytu. Bylo to finančně, fyzicky i psychicky náročné, ale nakonec se dílo vydařilo. A stojí to za to.

A tanec? Stále významná součást mého života. Ať už jsou to lekce v KST Fénix, taneční pro dospělé v Dluhonicích, individuální lekce s lidmi, co si mě najmou, nebo tréninky a vystoupení, která s Katkou čas od času máme, stále miluji ten pocit, když si obuji taneční boty, vstoupím na parket, postavím se rovně a něco tvořím. Samozřejmě už zdaleka netančím technicky tak dobře jako dřív. Co na tom? Radost z tance přetrvává.

Koncem roku jsem si však zároveň opět uvědomil, že život nelze žít bez snahy o vlastní psychický a duševní rozvoj. Že život jednoduše není jenom práce. Aspoň vím, jaké si dát předsevzetí.

Žádné komentáře:

Okomentovat