sobota 18. dubna 2015

Třipo střehy

Tři krátké postřehy takhle při sobotě aneb půlhodinka tvůrčího psaní mezi stěhováním, uklízením a vymýšlením nové koupelny.

Taky máte z dětství zafixovaný čas 20:00 jako takový předělový? Nebo to tak má jenom generace late 80's / early 90's? Nebo to tak mám jenom já? Večerníček, hlavní zpravodajská relace, sportovní noviny, počasí... A pak: 20:00. Spát!! Jako dítě jsem mohl být vzhůru i déle jen výjimečně. A dlouho mi trvalo než jsem se této psychologické hranice zbavil. Ne, že bych chodil spát celý život v osm hodin, to bych nevystudoval :). Možná však i teď podvědomě chápu čas po osmé hodině jako čas, kdy bych už měl být v klidu doma a ne někde lítat. Nějak se mi to poslední dobou nedaří.


Máte ve skříních kostlivce? Já ano! Jak teď stěhuji, uklízím, rekonstruuji, byl jsem po dlouhé době zase nucen otevřít šuplík pod postelí. Mezi hromadou krámů jsem našel i pár srdcových hraček z dětství. Co s nimi? Všechno si na památku nechat nemůžu. Tak jsem část uložil do krabice a zbytek vyhodil. A skoro jsem to obrečel.


Bavil jsem se s kamarádkou z výšky. Že prý byla před nějakým časem na odborné praxi ve Fatře Napajedla a že si ji tam moc chválili a dělali jí nabídky další spolupráce. Že prý: "Vy studujete materiálovou chemii na VUT v Brně, že? Je to vidět. Nám se sem hlásí samí absolventi z Baťovky a oni vesměs nestojí za nic. Chtěli bychom někoho z Brna." Víte co, nechci být svině, ale trochu jsem se zasmál. Vlastně jsem se smál dlouho a srdečně. Kdo zná souvislosti, pochopí.


Poznámka: Taky se vám sousloví "třipo střehy" líbí víc než "tři postřehy"? A přitom je to taková blbost.

Žádné komentáře:

Okomentovat