neděle 27. července 2014

Via Italia 2014: Ty krávo, ta byla přísná!!! (Den 1)

Řízením osudu jsem letošní dovolenou strávil ve vybrané společnosti dvou kamarádů na cestě po Itálii. S Tomem a Ráďou jsme sedm dní křižovali silnice Itálie, Rakouska a Slovenska, chodili po památkách, koupali se v moři, jedli pizzu, těstoviny a cheeseburgery, sjížděli horské dráhy, zpívali československé hity, lehce zanedbávali hygienu a spali, kde se dá, někdy lépe, někdy hůře. Pokud se kohokoli z nás zeptáte: "Hele, jaká byla ta Itálie?" Odpovíme:

"Ty krávo, ta byla přísná!!!"

Přesně jako z "Ivánku, kamaráde...", jelikož tato nahrávka nás po celou cestu doprovázela. Byl to bezvadný týden. Všichni tři jsme potřebovali vypadnout, na chvíli zapomenout na své životy a zažít nějaké dobrodružství. Náš cíl jsme naplnili měrou vrchovatou. Přestože vím, že nejdůležitější věci je nejtěžší vyslovit, pokusím se v následujících článcích naši dovolenou zrekonstruovat. Snad se mi to podaří.


Minulou neděli kolem poledne se tedy celá sestava po několika minutách důsledné průmyslově-inženýrské optimalizace využití zavazadlového prostoru konečně naskládala do Ráďovy zánovní bílé Škody Octavia II 1.9 TDI kombi a v dobré náladě vyrazila směr Rakousy a dál do Itálie. Cestou jsme ještě nabrali vypůjčený chlaďák, jehož význam se sice později ukázal jako značný, nikoli však jako klíčový, protože svoji funkci začal plnit stejně vždy až po několika hodinách nepřetržitého chodu. Události cesty vyjádřím pomocí přibližné časové osy.

Připraveni k odjezdu (Foto: Tomáš R.)

14:30
Překračujeme hranice do Rakouska. Byli bychom tu dřív, kdyby Ráďa dvakrát naprosto samovolně a svéhlavě nesjel ze správné cesty. Snad v tom měl prsty i Tomáš, není to až tak důležité. Bloudili jsme jen lehce. Nálada je stále výborná.

Po cestě bylo veselo (Foto: Tomáš R.)

15:15
Po mém heroickém překladatelském výkonu kupujeme "Zehn Tage Vignette" a frčíme po dálnici směr Vídeň a Graz. Minuli jsme přitom už dva mekáče. Docela smůla vzhledem k tomu, že Tomáš od začátku cesty nemluví o ničem jiném než o čtyřech cheeseburgerech a ledové kole.

Rakouská dálnička koupena, můžeme pokračovat (Foto: Tomáš R.)

18:00
Projíždíme kolem Grazu a pokračujeme dál na Klagenfurt a Villach.

20:30
Na poslední rakouské benzínce jsme natankovali naftu do plna a nyní překračujeme hranice do Itálie. Asi půlhodinku poté nacházíme vynikající místo na přenocování. Je to horská řeka, ke které vede přímý sjezd ze silnice. V klidu bychom se tady mohli natáhnout a přespat. Bohužel je však ještě příliš brzy a my jsme ještě příliš daleko od cíle naší dnešní cesty, kterým je okolí Benátek. Aspoň se tedy osvěžujeme v ledové křišťálově čisté vodě. Pokračujeme dále na Udine.


Konečně v Itálii (Foto: Autor, resp. Tomáš R.)

Voda studená, ale aspoň nás to probralo (Foto: Tomáš R.)

22:00
Únavu zaháníme zpěvem československých hitů 60.-90. let. Vznikly z toho dokonce nějaké nahrávky, jejichž sestřih vám zde nabízím. Hudebně slyšícím lidem však poslech nedoporučuji, zejména já vyju jak šakal, mohlo by se vám udělat zle.


23:46
"Ráďo, jseš v pohodě?"
"Přemýšlím, co ten ču*ák za nama. To je asi první Ital zku*venej, špinavej, co nás nechce předjet. Znervózňuje mě to."
O stylu jízdy na italských silnicích ještě bude řeč, zde se s tím však setkáváme poprvé. Borci nás předjíždějí přes dvojité plné čáry a v křižovatkách, s ničím si hlavu nelámou. Jezdíme přitom předpisových 90/50. Poslední kapka toho dne byla, když nás takhle předjel i autobus. Myslel jsem, že mě vomejou.

0:38
Po marné snaze najít místo na spaní v Trevisu jsme toto místo objeli asi 100x dokola. Stejně však nakonec pokračujeme ve směru na Benátky.

2:00
Nacházíme slušné místo kdesi v kukuřičném poli. Ráďa se rovná na zadní sedačku, my s Tomem si rozděláváme spacáky vedle auta. Chceme spát tak do sedmi hodin, což se nám bohužel nedaří. To je však už historie dalšího dne.

Žádné komentáře:

Okomentovat