pátek 4. července 2014

10 základních věcí, které musí začínající tanečník vědět (5/10)

Které schopnosti tréningem zlepšujeme a jaké metody u toho používáme, jsme řešili v díle 3 a 4. Dnes bych se rád zaměřil na uspořádání tréningových metod do základního tréningového harmonogramu. Občanská společnost pracuje s týdenní periodou, z pochopitelných důvodů je tomu nejinak i v tanečním světe. Otázka tedy zní: "Jak poskládat svůj týdenní taneční rozvrh?"

5. Týdenní taneční harmonogram

Během té doby, co jsem se tanečnímu sportu aktivně věnoval, jsem zažil oba extrémy. Jak už jsem řekl minule, na začátku mé taneční kariéry jsem měl problém s nedostatkem informací. Semináře a individuální lekce jsme mívali jen zřídka a drtivá většina času tak připadala na volný tréning. Mělo to jednu výhodu. Všechny informace, které jsme obdrželi, jsme velmi pečlivě procvičili. Měli jsme na to čas. Zároveň nám však chyběla zpětná vazba. Problém je v tom, že člověk informace od trenéra nepřijímá absolutně, ale pouze si je svým originálním způsobem interpretuje, v závislosti na jeho zkušenostech buď lépe nebo hůře. Z toho vyplývá, že není-li jeho pokrok pod průběžnou kontrolou, může vzniknout něco zcela jiného než trenér zamýšel. Na základě toho tento systém nemůžu doporučit. Je příliš složitý a pomalý.

Opačný přístup má však taky svá úskalí. Jestliže by se předchozí systém dal připodobnit k rybaření na pečlivě připravenou a vypilovanou návnadu, pak tento se podobá hození dynamitu do vody. Ono něco vyplave. V sezóně 2009/2010 jsem měl každý týden naplánovaných 6 individuálek, minimálně 2 semináře, practise, pohybovku a pilates, plus samozřejmě volný tréning. Rval jsem do sebe takové množství informací, že v té hlavě něco prostě muselo zůstat. Navíc jsem byl neustále pod dohledem, takže nehrozilo, že si zaužívám špatné návyky. Na druhou stranu jsem v té době v tanci utopil neskutečné množství peněz, ani to nechci počítat. Tento systém proto taky nemohu doporučit. Je přecpaný, spousta vyřčených informací v něm přijde vniveč. Člověk je prostě nestačí procvičit a zažít a už po něm chce trenér něco dalšího.


Jan Herodek aka Havran - můj trenér a kamarád (Foto: Archiv autora)

Tak jak to tedy dělat? Jak se asi dalo čekat, doporučím zlatou střední cestu. Doporučení vztahuji na páry, které mají soutěžní ambice a věnují se oběma skupinám tanců. Jeho uskutečnitelnost samozřejmě závisí i na tom, co ten konkrétní taneční klub nabízí.
  • 2-3x individuální lekce
  • 2x seminář
  • 1x practise
  • 1x kondiční tréning (pohybovka)
  • volný tréning v dostatečné míře.
Troufám si tvrdit, že takový systém se bude blížit optimálnímu poměru cena : výkon. Zlepšovat se budete poměrně rychle a zároveň nevrazíte majlant do informací, které stejně nestihnete zažít. 

Závěrem bych se ještě krátce zastavil u individuálních lekcí. Je samozřejmě žádoucí, aby vás v určitém období vedl vždy jen omezemý počet trenérů. Pravděpodobně to bude jeden trenér na latinu a jeden na standard, případně jeden na oboje. V takovém připadě můžete být vedeni s nějakou koncepcí, jejíž časová náročnost výrazně přesahuje možnosti jedné individuálky. Časté střídání trenérů není příliš prozíravé. Není však od věci si jednou za čas vzít lekci i s jiným trenérem. Tento člověk na vás není zvyklý a může si proto všimnout i něčeho, co váš hlavní trenér neúmyslně přehlíží.

Konec hlášení.

1 komentář:

  1. http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=tr%C3%A9nink&Hledej=Hledej

    OdpovědětVymazat