čtvrtek 20. února 2014

Recenze: Souboj u El Diablo

Recenzí na nejnovější počiny světové kinematografie si počteme dost, nepovažuji proto za smysluplné psát další. Doporučit starý a poměrně neznámý film je však trošku jiné kafe a já se do toho dám, protože Souboj u El Diablo, na který jsme se s T.R. nedávno dívali, rozhodně za doporučení stojí.

Abych pravdu řekl, nejsem příznivcem klasických westernů. Na můj vkus jsou totiž charakterově příliš jednoznačné. Na začátku se rozdají karty: toto je hodný kovboj, toto je zlý kovboj a jedem. Prásk, prásk, prásk, zlý kovboj vyhrává, prásk, zlý kovboj hodně vyhrává, prásk, prásk, hodný kovboj je na pokraji porážky (dramtické chvíle), prásk, prásk, PRÁSK, zlý kovboj je mrtev. Při sledování Souboje vás toto nečeká. Budete samozřejmě tušit, jak to celé skončí, avšak nebudete vědět, jestli ten konec nazvat dobrým či špatným. Padne spousta chlapů a vám bude líto všech bez ohledu na příslušnost k bojujícím stranám. Žádný z charakterů totiž nepůjde označit za jednoznačně negativní, na každém bude možné najít něco dobrého nebo aspoň pochopit jeho jednání. 

Ilustrační obrázek (Zdroj: thegreatwesternmovies.com, použito za účelem recenze)

Jestliže budete ze závěru možná trošku v rozpacích nebo smutní, jedna věc vás spolehlivě dostane. Je to statečnost. Nevím, jak vy, ale já se velmi rád dívám na odvahu jiných a obdivuji ji. Možná proto, že v dnešní době míru a dostatku je individuální statečnost nevídaným jevem, nebo proto, že já mezi hrdiny zrovna nepatřím. Je mi jedno, že se jedná pouze o imaginární postavy. To není podstatné. Film mě má především bavit a zaujmout, ať už čímkoli. Musím přiznat, že u některých scén Souboje, např. boj o kaňon El Diablo, jsem měl husí kůži až na p*deli. Srovnal bych to např. s útokem Rohirů v Bitvě na Pelennorských polích (LotR: Návrat krále). Všichni vojáci byli zralí na medaili, drtivá většina bohužel in memoriam.

Souboj u El Diablo vám mohu vřele doporučit. Je to sice starý film (1966) a tudiž budete ochuzeni o epičnost filmů 21. století. Rozumějte, při výbuchu vozu s municí neuvidíte atomový hřib a rázovou vlnu, která v okruhu dvaceti mil vytrhne všechny stromy z kořenů (žádné stromy tam totiž nejsou:). Avšak když mu dáte šanci, odmění se vám poutavým příběhem, přiměřenou akcí a lidskostí postav. V neposlední řadě musím vyzdvihnout herecké výkony Jamese Garnera, Sidneyho Poitiera a dalších.

Žádné komentáře:

Okomentovat