čtvrtek 12. prosince 2013

Podporuji UNICEF

Po delším váhání jsem se rozhodl, že přeci jen nezůstanu slepý k bolestem světa a také přispěji svojí troškou do nadačního mlýna. Moje motivace je samozřejmě především egoistická, z velké části to dělám pro svůj dobrý pocit a vůbec si nemyslím, že bych jakýmkoli příspěvkem změnil svět k lepšímu. Přesto však, pokud se díky mně stihne na Filipínách naočkovat více dětí nebo se v Beninu postaví škola, myslím, že to bude fajn.

Když už jsem se teda rozhodl, že nějaký ten chlup pustím, bylo nutné vybrat instituci, která je mé dobré vůle hodna. I mně, tak jako asi každému dárci, totiž záleží na tom, aby se poslané peníze dostaly na místo určení a neztratily se v kapsách fikaných frikulínů. Od začátku mi bylo jasné, že to bude velká instituce. Takové jsou totiž permanentně na očích a člověk tak získává iracionální pocit důvěryhodnosti. Organizací splňujících toto kritérium je však celá řada, bylo tedy nutné volit dál. Udělal jsem si myšlenkový seznam hlavních hráčů a ujasnil si priority:
  • Amnesty International: Tak tohle určitě ne! Nemám pochybnosti o transparentnosti a dobrých úmyslech této organizace, nicméně např. svobodu shromažďování na Ukrajině mám upřímně v p*deli.
  • Z tohoto důvodu pro mě nepřipadá v úvahu ani Human Rights Watch. V případě obou organizací se navíc neshodneme v otázce řešení konfliktu v Sýrii, ale o tom více až někdy jindy.
  • Dát peníze na ochranu životního prostředí už mi tak nesmyslně nezní, fanatičnost Greenpeace hraničící až s ekoterorismem však nemusím. Takže sorry, ne! 
  • A ne říkám i Hnutí Duha a podobným sluníčkovým Přátelům Země.
  • Kdybych se rozhodl vložit peníze do nějaké ekologické organizace, byla by to asi Durrel Wildlife Conservation Trust. Proč? Protože jsem měl rád knihy Geralda Durrela, ve kterých snahu této nadace velice vtipným a čtivým způsobem popisoval, a zároveň jsem získal dojem, že tato snaha má smysl.
Avšak na přírodu jsem tentokrát přispívat nechtěl, snad zase příště. Teď by to mělo být něco humanitárního. Nabízí se:
  • Lékaři bez hranic
  • Červený kříž
  • UNICEF
Zjistil jsem, že v tuto chvíli je mi to asi jedno. Z vnitřních sympatií pro Organizaci spojených národů, která už 68 let víceméně selhává ve svém úkolu udržovat světový mír, jsem zvolil UNICEF. Tím však moje dilema neskončilo. UNICEF totiž nabízí možnost volby konkrétního programu, na který pak darované peníze budou použity. Váhal jsem hlavně mezi tím Filipínským a Syrským.

Ilustrační foto

Po dlouhém rozhodování jsem nakonec poslal pár papouchů na Filipíny. Když jsem totiž uvažoval nad Sýrií, napadlo mě, že nejlepší pomocí by bylo poslat peníze přímo na účet Bašáru Asadovi, aby konečně zatočil s tou teroristickou rebelií a nastolil tam zpátky mír, zákon a pořádek. Takový postup by mi však přišel už příliš kontroverzní.

Žádné komentáře:

Okomentovat