pondělí 18. listopadu 2013

Jaký já jsem vlastně taneční partner

Sportovní tanec přináší do života jedno velké úskalí. Taneční pár je už totiž takový malý kolektiv a je tedy nutné v rámci tohoto kolektivu nějakým způsobem přežít a ještě navíc, aby to celé vedlo ke zdokonalení vlastních tanečních schopností. Jaro Harvan sice vždycky říká, že při tanci jsme tzv. "babochlap", což jest entita se čtyřma nohama, čtyřma rukama, dvěma hlavama a jedním tělem, avšak tento živočich má v prvé řadě dvé emocí, dvé vůlí, dvé motivací, dvé psychických sil a vlastně všechno je tam tak nějak dvakrát. Navíc to druhé je žena. Nechci působit nějak šovinisticky, ale spíš zastavíš silou vůle rozjetý náklaďák než zvládneš jednu ženskou, co se s tebou "jen" nebaví. Svojí současné partnerce tímto velmi křivdím. Vychytal jsem to dobře, jedná se o very user-friendly software. Když se však podívám do svých dávných tanečních pamětí, musím přiznat, že to nebylo vždy tak snadné jako teď.

Zkusme se na to teď ale podívat taky z druhé strany. Když se nad tím zamyslím, není vůbec sranda se mnou vyjít. Vlastně bych to nechtěl dělat. Asi bych se na to vykašlal, musí to být hornická dřina. Pokusím se teď nějak kvalifikovat a kvantifikovat důvody, proč to se mnou mají taneční partnerky těžké. Úspěch však nezaručen.

Jaký já jsem teda taneční partner?

Paličatý

Až hrůza!! Mám to v genech. Jestliže svobodně dospěju k nějakému názoru či rozhodnutí, nehne se mnou ani párek volů. Tak se mi například udělal názor na jednu část naší choreografie v tangu, narozdíl od partnerky se mi to nelíbilo. Už to tam není. Stejně tak se mi udělal názor na naši účast na soutěži v Holešově. Mohli jste si přečíst jak to dopadlo.

Cholerický

Zvlášť když jsem unavený a nedejbože i hladový. To pak stačí velice málo a vaří se mi krev v žilách. Potíž je v tom, že tanec není ze sportů, kde by bylo možné si nějakým způsobem vybít agresivitu. V minulosti jsem mj. dělal cyklistiku, chodil běhat, hrával fotbálek, bušil v posilce a všechny tyto činnosti působily jako katalyzátor mojí vznětlivosti. V tanci tento faktor pochopitelně chybí. O to je to pak větší tóčo, když to najednou praskne.

Líný

Snažím se tomu nepodléhat, někdy je to však silnější než já. Řekněme si na rovinu, kdo by se potil na tréningu, když si může zajít na pivečko a trošku si šťouchnout kulečník? Přihlaste se, chtěl bych se s tím volem seznámit.

Vysírač

Z přesvědčení. Aneb pro srandu cokoliv. Některé moje cynické poznámky se staly již legendární. Neurážím, urážlivě to nikdy nemyslím. Ale chápu, že to už někdy může lézt krkem nebo snad dokonce s*át.

Pesimista

Jojo! Nepatřím mezi ty vyhulené sluníčkové lidičky a vím to o sobě. Svým tanečním schopnostem převážně nevěřím, často si připadám spíš jako šašek. V takových stavech pak tančím v takzvaném berserk modu, je to něco jako zuřivý útok na bodák. Vám povím, že to není příliš příjemná zkušenost.

Takže tak. Děkuji M. za to, že se mnou ještě tančí. A vzkazuji: "Promiň, lepší to ale asi nebude."

Žádné komentáře:

Okomentovat